...jedno pozdní odpoledne, obývák v panelákovém bytě na sídlišti, křeslo, na něm dva nervozní, asi zamilovaní puberťáci....pár nenápadných doteků, hovory o ničem, nesmělé úsměvy....a pak "víš, ale já opravdu nikdy v životě nebudu vařit, prostě ne!"....vymrštil se z křesla tak, že ona málem přepadla na druhou stranu, zalapal po dechu a zamračil se "jak jako nebudeš vařit ?"

... myslím, že tehdy má hodnota v jeho žebříčku klesla asi tak o milion procent...můj muž je totiž. no buďme upřímní, jako z přelomu 18.a19.století...velmi tradicionalistický, velmi prudérní, tak trochu suchar....

Jo, trošku se můj postoj od toho odpoledne změnil, přiznejme si, jinak by mě děti sežraly a vlastně asi i partneři...i když, vzhledem k tomu, že jsem měla štěstí na vybíravky, co nejí zeleninu, přílohové brambory a při ovocném salátu málem podepisují závěť, nemůžu říct, jak vařím.....mým dětem chutná, chutná i dětem mého muže...a můj muž ? on je především rád, že vařím... no jo, statusová záležitost...on loví mamuta, já ho pak opékám na ohni....

Jsem měsíc vdaná, můj muž je třetí týden na chmelu....jo, tohle je sen každé novomanželky :-) vyslechla jsem si pár informací, které jsem opravdu chtěla slyšet, včetně těch, jak ode mě muž prchá, aby měl klid, jak je to spíš jako před rozvodem než po svatbě, jak si mám odpočinout, když není doma...

Co je můj muž pryč, je v Olomouci v podstatě studený sporák...jo, něco málo jsem vařila, pekla, když byl v Ol Maty, ale jinak...proč ?

Co je můj muž pryč, musím si vařit čaj po návratu z práce sama...co je můj muž pryč, nemám žádné ponožky k odnosu při první ranní cestě do koupelny...co je můj muž pryč, tabulka čokolády má životnost, kterou ovlivňuju jen já....co je můj muž pryč, miska se salátem zůstane v lednici, pokud ji nesním....dokonce se z kuchyně neozývají ani nenápadné mlaskavé zvuky a pak "to přece nemůžeš vědět, že něco jím !"....co je můj muž pryč, neobjevují se záhadně v mrazáku moje oblíbené nanuky....co je můj muž pryč, přišel jeden dopis, co voní chmelem, jeden pohled s adresátem "moje milovaná žena" a jedno sushi...co je můj muž pryč, nikdo mě celou noc neobjímá a ráno se v práci nemám na co vymluvit, když se mi nechce z postele brzy....co je můj muž pryč, je doma ticho....nezvyklé....

Můj muž je prudérní suchar, který očekává, že jeho žena bude poslušná a oddaná a bude vařit ...feministky právě omdlely :-), taky vyžaduje, aby s ním jeho žena držela krok, měla přehled, povídala si, poslouchala ho a naslouchala mu....jo, a taky trvá na masáži šlapiček ! :-)

Můj muž je ten, co zajistí, že je z čeho uvařit, můj muž je ten, který uklidí mnou zabordelenou kuchyň, můj muž je ten, co doma opraví, co je potřeba....můj muž je ten, co nosí kytky a objedná sushi, i když ho nerad, abych měla radost...je to ten, co obejme a nepustí, když je ouvej....

....a už by sakra mohl přijet ! :-)

 

 

krásné zítřejší výměsičí, zlato! a o Tvém dalším chmelovém působení si důrazně popovídáme, abys věděl!