úterní ráno, chystám si věci- k lékaři, do práce, na zápis do školy....sahám na místo, o kterém jsem přesvědčená, že na něm leží složka s mými doklady vč. ověřené kopie maturitního vysvědčení....aaaaa....pohyb naprázdno...složka tam není....

volám muži, jestli o ní neví....neví...děti taky ne, mamka taky ne...no super, volám opět muži, potřebuju uklidnit....vypadne z něj hláška "neplaš, to bude dobrý, operační dny nejsou jen ty liché " ( já vím, vypadá to, že mluví z cesty, nemluví, ta věta má své opodstatnění, ale to teď není předmětem diskuze...)...uaaaaa, má štěstí, že je daleko, jinak bych po něm něco hodila...nakonec se mírně uklidním....

před jednou vyrážím z práce, ještě zastávka u fotografa, potřebuju průkazkové foto...pán je vtipný, začnu se culit...a hele, mám první usměvavou fotku ve své historii :-) dokonce se sama sobě líbím, nevypadám jak masový vrah :-)

nakráčím do školy ( cestou dostanu jedno pozvání na kafe, bohužel mladíka zklamu, že už opravdu nejsem slečna.... a můj drahý muž mi k tomu pošle písničku na téma romantická náhoda

....to si mohl odpustit, pravda :-)

ve škole je to...no, jako v tom vtipu...jedna byla ošklivá, druhá byla blbá a třetí byla taky učitelka.... když si představím, že ta přehlídka osob nespecifikovaného věku, sociálního statusu a občas i pohlaví pracuje s dětmi, dělá se mi mírně mdlo...ještě více mdlo se mi dělá při představě, že toto budou mí spolužáci pro příštích pár let :-)

pak ovšem přichází ta zábavná část....jsme hromadně vpuštěni do místnosti určené pro zápis...předtím je nám několikrát důrazně vysvětleno, že si musíme dezinfikovat pacinky ! ( no, jsme na pajdáku, tak ok )...ale opravdu důkladně, prosím vás, kolego !

zmíněný kolega má vizáž bodrého strýce, kraťasy s odrbaným lemem, ponožky v sandálech a zahaleká "jsem tady dobře ? " ...mladičká slečna, ze které se vyklube kdosi, kdo má na starosti rozvrh někde něčeho, mu odpoví "to záleží, na jaký obor jdete"

"to já nevím, kdo si má tak složitý název pamatovat?"

"a máte k tomu něco? potvrzení o navržení ke studiu třeba? "

" a to nemám, to oni mě sem poslali z práce, že ten obor bude dobrý, že to zvládnu..."

slečna jen protočí panenky...

my, téměř zapsaní studenti, vstupujeme v husím řadu do učebny, načež je nám položen dotaz, zda máme opravdu všichni potvrzené kopie maturitních vysvědčení...."víte, já tady mám jen kopii bez ověření..., " špitne paní něco přes 50let... studijní referentka, řádově o hlavu vyšší, několik ( možná i desítek ) kilogramů těžší a asi 15 let mladší hromově prohlásí "no to nejde, mazejte na poštu a fofrem ! "....paní jen špitne "prosím??? "....referentka očividně ještě nepřepnula z dopoledního zápisu pro denňáky...

"teď vás budu číst podle seznamu, přistoupíte ke stolku a odevzdáte vše, co je potřeba...A...není, B....není, C....není...D....není" sálem se začíná ozývat smích..."nemají nějaký blbý seznam ? "...."seznam je správný !", zahromuje studijní referentka....i kdyby nebyl, v tu chvíli jí to odkýveme všichni, jen ať se proboha nerozčílí :D

"Zuzana Walková"

"víte, já nemám maturitní vysvědčení"

"no, nevadí, to dodáte, co máte? "

" kopii oddacího listu..."

"no to teď neeee, to musíte až pak..."

"ale já už bych tady ráda měla nové příjmení..."

"to jste se měla vdát dřív ! "

baba jedna protivná, no počkej, to ještě nevíš, jak jsem podepsala všechny dokumenty !

"tak co máte dál? "

"no, potvrzení o studiu, bezpečnost práce, ten oddací list....já vím, že ho teď nechcete....a fotku "

"moment, ale tady je jiné jméno! "

"však vám říkám, že jsem se vdala ! "

"to by nešlo! "

"no, teď už ne, už jsem vdaná..."

kolega studijní referentky se začíná pochichtávat a pak mi říká "napište mi mail, kdy dorazíte, dáme to nějak do pořádku"

"ale to musí co nejdřív a v úředních hodinách!", nedá se shodit ze sedla moje oblíbenkyně

"paní kolegyně, já myslím, že pro kombinované studium to striktně platit nebude, že? "

"ještě občanský průkaz ke kontrole ! "

....podávám občanku s ustřiženým rohem, zelený papír o změně příjmení a...."no to nemyslíte vážně! " vyhrkne ta milá paní...

"já vím, že ten doklad není platný, ale novou ještě nemám..."

"platný , neplatný, na tom nejste vy!"

"ale jsem..." uculím se...

sympaťák s nabídkou mailu se nakloní přes rameno protivky a pronese "vdala se a jak jí to prospělo!"

spolužák z první lavice vybuchne smíchy a pracně to maskuje kašlem...

"děkujiiii", poděkuji zvonivě a odcházím....pak ze zvědavosti kouknu na tu občanku, srovnám fotky a dojde mi, co se paní referentce nezdálo....

jooo, důležité je zanechat silný první dojem...

to bude jízda.....