... to máme jednu změnu termínu, jednu karanténu u drahého Filouše, kvůli němuž jsme na sebe ječeli "já se bez něj vdávat nebudu"- "ty si mě vezmeš! " ( ano, vážení přátelé, Škopkovi hadr :D ), předělání svatební vize na dvě události ( obřad a následná oslava ) a chvilkový pocit, že už máme vybráno, že už se nic dalšího přece nemůže pokazit....

no....pokazilo se....nakonec jsme se k nastálé situaci rozhodli přistoupit označením, které vymyslel můj milovaný muž ( inspirován Muskem a jeho létající a vybuchující plechovkou) - "zkušební start", takže příšte lépe :-) nicméně trávit dopoledne tři dny před svatbou v čekárně u lékaře s člověkem, který trpí syndromem bílého pláště a pravidelně si měří tep ( který samozřejmě pravidelně stoupá ) a tváří se u toho, že je děsně v pohodě, to fakt chcete :-)

do toho volá zoufalá matrikářka, jestli jsme tedy v karanténě nebo se dostavíme nebo co bude....na mé sdělení, že dorazíme, ale zatím jsme v Olomouci, zalapala po dechu, jako by si myslela, že Olomouc je na druhém konci republiky.... to ještě chuděra netušila, že ta sranda teprve přijde ....

vstupujeme do kanceláře, já pozdrav špitnu, muž zahaleká tak, že z vedlejší kanceláře se ozve nadskočení na židli z úleku, klasika....

- jste tady kvůli sňatku civilnímu nebo církevnímu ?

- civilnímu...

- aha, a termín ?

- 8.8. ve 12.30

- aaaa, vy jste Walková a Bednář, že ?

- no, jsme, víte, jentaková drobná komplikace, já nemůžu najít rodný list...

- a narodila jste se... ?

- no, narodila....

- ale kde ?

- no, tady, v Těšíně...

- tak to není problém, to najdeme, vystavím vám nový... ( ještě netušila...) tady si vyplňte žádost, prosím datum narození

sdělím milé paní datum narození a rodné příjmení... paní přitáhne bichli, nalistuje příslušné datum.....a listuje....tam...a zpet....a tam....

- opravdu jste se narodila xxxx?

- noooo....ale počkejte, možná jsem tam pod příjmením YYYY

- aaaa, jste ! ale proč?

 snažím se milé paní vysvětlit situaci, ona v mezičase čte zápis v matriční knize ( či jak se to jmenuje ) a uprostřed mého vyprávění vyhrkne " moment, tam ještě nejsem, teprve se vzali ! " ano, mexická telenovela jak vyšitá....

muž po mně hodím nechápavým pohledem , jako ano, chápu, že ne každý má v té knize popsaný celý chlíveček na doplňkové informace a k tomu ještě hustě popsaný doplňkový papír, který je tam vlepený, ale co už :-)

- však jsem ti to vysvětlovala, netrpělivě se na něj obořím, vidíc zvídavý pohled  matrikářky...

- noooo.... jistě, méně přesvědčivý už být nemohl

- prosím vás, a znáte tu paní vůbec ? obrací se na něj matrikářka s úsměvem

- jistě, 23 let ! ( teď zas je pohotový až běda a matrikářce braní vybouchnout smíáchy jen její profesionalita...)

podáváme paní matrikářce další vyplněné dokumenty ...ta jen protočí panenky se slovy "já si to tady trošku doopravím, ať to přečtu....pokud to přečtu..." jistě, můj milovaný měl nutkavou potřebu svou část dotazníku vypsat sám...vypadá to, jako by to vypisovalo prase kostí, kterou drželo v tlapce..zadní ! ještě, že údaje o příjmení jsem vypisovala já ( a škodolibě koukala, jak drahouš kontroluje, co jsem tam napsala... :P )

pomalu se blížíme k závěru..."uvidíme se tedy v sobotu, budeme se těšit..." - "my taky, že , Zuzi ? "- "ale jo..."- "prosím tě, radostně! " "JO ! "...matrikářka už se směje nahlas a rozsekne situaci dotazem "není on učitel ? "- odpovím "ne, sociolog, to je možná ještě horší ! "

" vy jste fajni..." doprovází nás její pohled ke dveřím...obávám se, že jsme jí dost zpestřili den....

cestou do Olomouce si v autě povídáme o tom, co je v té matrice tak zběsile dopsáno, vysvětluju detaily, dodávám informace o taťkovi, vzpomínám na tu jedinou facku v životě, která mě "výchovně poznamenala" ( mamka a ropuška ví :-) )...a Vojta na mě koukne a "tvůj táta stejně musel být borec"

jo, to byl....největší.....jistota, maják na rozbouřeném moři a přístav, když bylo nejhůř...

myslím, že ten pán, co s ním občas bydlím ( auuu, nebij měěěěě...), ten, jehož příjmením se v sobotu poprvé podepíšu ( pořád neumím hezké velké B ), je stejná jistota...samozřejme ne ve vztahu táta- dcera, ale ve vztahu partnerském... díky za něj....

asi vážne nastal čas být velká holka a stát po boku svému muži....

už za tři dny... :-)