Řeknu Vám tajemství...chybějící kousek se nehledá, on prostě někde je, občas dál, občas blíž, tak nějak o něm víte, víte, že chybí, a máte celkem jasnou představu o tom, jaké by to bylo, kdyby nechyběl...

A víte co ? Chybějící kousek má občas takovou zvláštní schopnost si Vás najít....ať jste princezna zakletá ve věži nebo schovaná za rolí koberce ( mamka a Lili ví, o čem mluvím :-) ), ať se navenek tváříte, že vám vlastně nic nechybí a že to, co se děje kolem vás, je jen krize středního věku nebo "hledání sama sebe" :-)

A když si vás ten váš chybějící kousek najde, najednou zjistíte, že motýlci v břiše jsou sice fajn, ale každodennost je mnohem zásadnější, že večeře při svíčkách v drahé restauraci je fajn, ale čokoláda pod dekou v náručí čtverečka ( moje osobní verze chybějícího kousku ) u večerního filmu má taky dost do sebe...

Zjistíte, že se na svět usmívate, lidé kolem vás najednou chválí, jak vám to sluší, to, co se dřív zdálo jako neřešitelné, se najednou řeší mnohem snáz, protože jste na to řešení dva...

A taky si začnete užívat to, že ráno nachystáte tomu čtverečkovi ( protože sám je v tom úplně nemožnej, co si budeme povídat :D ) čistou košili a ponožky tak, aby k ní ladily ( jo, zase ty ponožky, naše zábava poslední měsíc :D ), zálibně koukáte, jak mu to sluší, on vás lehce plácne po zadku se slovy "už jsem ti dneska řekl, že...* ? " :-)

Ten můj milovaný čteverček mi nesliboval, že to bude jednoduché- a není, no :-) takže nekecal :-)

Tehdy mi řekl "neboj se být se mnou a být šťastná..."

 

...... tak to dělám....plnými doušky ....17 :-)